Novela energetického zákona - jak na ní?
Novela českého energetického zákona prošla projednáním výborů Poslanecké sněmovny a míří do druhého čtení. Na novelu existují dva hlavní názorové proudy. Na jedné straně opakování solárního boomu a na straně druhé likvidace drobných provozovatelů vnořených fotovoltaických elektráren. Novela by měla začít platit od začátku roku 2016.
Oba pohledy se shodují v jedné věci: schválení novely bude znamenat převrat
Podle prvního pohledu na věc by mělo schválení novely zákona znamenat převrat ve využívání malých energetických zdrojů, změnu režimu, možnost dodávek nespotřebované elektřiny do sítě za tržní a nijak nedotovanou cenu, a to bez nutnosti licence od Energetického regulačního úřadu (ERÚ) - tedy opakování solárního boomu. Tento názor je v současné době silně prezentovaný a medializovaný. Ale každá mince má dvě strany. Tou druhou jsou kontroverzní paragrafy projednávané novely energetického zákona, které mohou značně ohrozit provozovatele již existujících tzv. vnořených fotovoltaických elektráren. Paragrafy se týkají připojení k elektrizační soustavě, definice oprav a rekonstrukce výrobny elektrické energie.
Rozvoj nových domácích solárních elektráren
Decentralizovaných energetických zdrojů (např. střešní fotovoltaika, malé kogenerační jednotky, bioplynové stanice) by podle Aliance pro energetickou soběstačnost mohlo vznikat v ČR na základě schválené novely až tisíc ročně. Podmínkou je rozvoj tzv. chytrých sítí a netmetering, tj. revoluční účetní systém, který umožnuje zákazníkům využívat elektrickou energii jak ze sítě, tak z vlastního zdroje, a snižovat tím svůj účet za elektřinu. Inspiraci k tomuto systému můžeme najít na Slovensku. Značný vliv na budoucí vývoj bude mít také postoj velkých energetických firem a dodavatelů.
Stávající fotovoltaické elektrárny
Současní provozovatelé vnořených fotovoltaických elektráren budou na základě schválené novely muset řešit otázku připojení k elektrizační soustavě, pokud je prostřednictvím jednoho odběrného místa připojena více než jedna výrobna elektřiny, či jsou připojeny prostřednictvím jiné výrobny elektřiny - je třeba rozdělit elektřinu na předacím místě na jednotlivé zdroje, a to z důvodu rozdělení elektřiny podporované formou výkupní ceny (VC), zeleného bonusu ročního (ZBR), zeleného bonusu hodinového (ZBH) a elektřinu nepodporovanou.
Nebude možno mít více provozoven na jedné přípojce VN. Pokud by tomu tak u některých provozovatelů bylo, znamenalo by to pro ně dodatečné investice na vybudování dalších přípojek VN a pořízení dalších souvisejících zařízení. Taková změna je pak ze strany ERÚ vnímána jako nové připojení výrobny či rekonstrukce. Důsledkem pak bude ztráta nároku na podporu. Dále, pokud by existující provozovatel potřeboval vyměnit několik kusů poškozených panelů, pak tato výměna bude považována ERÚ za rekonstrukci. V takovém případě se musí celá provozovna převést na tarif podpory platný v době výměny (dnes 0), nebo vyměněné panely oddělit, zvlášť měřit a uplatňovat na výrobu z těchto panelů nový tarif platný v době výměny. Důsledkem bude opět ztráta nároku na podporu. V obou uvedených případech by mohla být tato ztráta pro některé provozovatele likvidační.
Co bude dál?
Energetický regulační úřad představil vlastní návrh na novelu energetického zákona a vyzval poslance k pozastavení projednávání její současné podoby (která pochází z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu ČR) do konce února 2015. ERÚ po celou dobu přípravy zákona ministerstvo kritizoval, že s ním o podobě zákona dostatečně nekomunikuje. Novela je neustále upravována, stále ji doprovází dlouhá řada pozměňovacích návrhů.
Novela energetického zákona je důležitým legislativním krokem v energetické politice a měla by přispět k energetické bezpečnosti a stabilitě. Je ovšem stále otázkou, zda k tomu ve své současné projednávané podobě skutečně směřuje.
Zdroje: zástupce pozitivního pohledu ZDE, zástupce kontroverzního pohledu ZDE.